Jdi na obsah Jdi na menu
 


VOLKSWAGEN BROUK - F.PORSCHE

ok12.jpgokk.jpg

Volkswagen Brouk, dlouhá léta nejprodávanější automobil na světě se poprvé představil veřejnosti přesně před 75 lety, 15. února 1936. Němci mu říkají Käfer, Britové a Američané Beetle anglicky brouk, Italové Maggiolino, Francouzi Coccinelle, Brazilci Fusca a my Češi jednoduše Brouk. Počátky německého lidového vozu byly temné. Jeho otcem byl sice geniální konstruktér Ferdinand Porsche, rodák z Vratislavic nad Nisou. Za jeho vznikem však stojí Adolf Hitler, který chtěl postavit lidové vozítko pro svůj národ. Hitler potřeboval automobily, které by se mohly prohánět po jeho velkolepých dálnicích. Po obdobě populární Plechové Lízinky, Fordu modelu T, který na kola postavil Ameriku, navíc již dlouhá léta toužily miliony Němců. Jejich přání měl splnit KdF-Wagen, nazvaný podle nacistické organizace Kraft durch Freude-síla díky radosti, obstarávající Němcům zábavu ve volném čase. Při jeho vývoji se nešetřilo penězi ani lidskými silami.

zaklad.jpg

Auto mělo stát méně jak 1 000 říšských marek, to byla cena malého motocyklu-průměrná mzda 32 marek týdně. Vedou se spory, zda bylo reálné za tuto cenu vůz vůbec vyrobit. Postavila se nejmodernější továrna svého druhu v Evropě vznikla v Dolním Sasku u Fallerslebenu v r.1938. Nejen ona, také nové město, dnešní Wolfsburg. Obojí bylo vybudováno a léta provozováno za pomoci válečných zajatců, nuceně nasazených a vězňů z koncentračních táborů. Porsche vzal tvorbu prvního volkswagenu jako výzvu. Jednoduchý, vzduchem chlazený motor boxer s protilehlými válci uložený vzadu poháněl účelně řešený podvozek a aerodynamickou karoserií. Při návrhu si vzpomněl na svého přítele Hanse Ledwinku, konstruktéra automobilky Tatra. Říká se, že Porsche při navrhování koukal Ledwinkovi přes rameno, když pracoval na Tatře V570.

Nesplněný sen o motorizaci Německa a produkci půl milionu lidových vozů ročně se však brzy rozplynuly. Během války jich bylo vyrobeno jen pár set, převážně pro nacistické pohlaváry a propagační účely. Místo nich vyjelo z bran továrny na Porschem navrženém podvozku přes 60 000 lehkých vojenských vozů, takzvaných kübelwagenů a schwimmwagenů. V automobilce se vyráběly součástky do zbraňových systémů a opravovala letadla. Tisíce Němců, kteří si od srpna 1938 spořili na vysněné auto, tak přišlo zkrátka. Odškodnění se dočkali až v 60. letech, kdy jim Volkswagen po mnohaletém soudním sporu nabídl slevu na nový vůz. Po německé kapitulaci ležela továrna v troskách. O její vybavení mělo zájem několik automobilek z vítězných států. Nakonec zůstaly stroje na svém místě a už v roce 1945 se pod britským patronátem mohla rozjet výroba. Pozvedl ji britský důstojník Ivan Hirst, který ve vybombardovaných halách vzkřísil výrobu i téměř pohřbený projekt nenáročného vozidla pro široké masy. V březnu 1946 dosáhla výroba poprvé 1 000 kusů za měsíc, hranice 2 000 volkswagenů měsíčně padla v průběhu roku 1948. Mezitím se již první vozy exportovaly do Nizozemska a brzy měly proniknout i na americký trh, kde kdysi vznikla i slavná přezdívka brouk. Vůbec poprvé ji prý pro vůz s typicky zakulacenou karoserií a širokými blatníky použil v roce 1938 deník New York Times. Původně se totiž auto jmenovalo Volkswagen Typ 1. Na základě jeho podlahové plošiny vznikl rovněž lehký užitkový Transporter, VW Typ 2, další automobilová legenda.

vw-brouk.jpeg

V roce 1955 již slavili ve Wolfsburgu vyrobení miliontého brouka, který se mezitím stal jedním z nejúspěšnějších německých exportních artiklů a hlavních symbolů poválečného hospodářského zázraku. Jeho hrdí majitelé shovívavě tolerovali hlučnost motoru, malý vnitřní prostor a v třeskutých zimách i špatné topení. Brouk se stal předmětem zájmu umělců i excentriků, stal se vozem amerických hippies a zahrál si v řadě filmů. V mateřské továrně ve Wolfsburgu se do roku 1974 vyrobilo téměř 12 milionů Brouků. Koncem 70. let se jejich produkce přesunula z Německa definitivně do Mexika. Jako úplně poslední původní Brouk sjel z linky 30. července 2003, 64 let po začátku výroby, exemplář s pořadovým číslem 21 529 464. Brouk se vyráběl kromě Mexika v Brazílii, Peru, Nigérii a všude obstál na výbornou. Dobové reklamy vyzdvihují jeho odolnost, zaměnitelnost dílů. V dobách největší slávy, kdy wolfsburgská továrna chrlila 3 000 brouků denně, v ní pracovalo 3 600 kontrolorů dohlížejících na všechny fáze výroby. Díky tomu není neobvyklé, je-li na tom dochovaný německý brouk ze 60. let lépe než mexický z let devadesátých. Důmyslná konstrukce také sváděla k všelijakým přestavbám vozidla.

 strana 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11