TECHNICKÉ MUZEUM 1.

Sněhová rarita - Aerosaně Tatra V855

Zcela ojedinělým výrobkem měly být aerosáně konstrukčně vycházející z Tatry 87. Původně byly objednány velením Wehrmachtu 2 kusy tohoto vozidla, které mělo být použité na ruské frontě. Podle archivních materiálů byl postaven pouze jeden kus v roce 1942. Jako pohonná jednotka byl vybrán osvědčený motor T 87, jehož výkon byl zvýšen z 75k na 100k. Vozidlo uváděla do pohybu tlačná vrtule, umístěna v trubkovém ochranném rámu v zadní části. Aerodynamický pylon vrtule nahrazoval tradiční ploutev. V zádi se také nacházel otočný buben umožňující couvání, jízdu v kopcovitém terénu a na městských komunikacích. Díky čelisťové brzdě sloužil též jako nástroj pro bezpečné zastavení. Dva páry dřevěných lyží měly ve středu vodící hřeben a byly odpruženy dvěma svazky listových per. Dva volanty ovládaly lyže. Horní volant přední nápravu, spodní volant zadní. Použitý systém umožňoval snadné kličkování terénem. Zkoušky proběhly na zasněžených pláních za areálem závodu, přičemž  sáně dosáhly rychlosti 80 km/h. Další zkoušky byly prováděny německou armádou v Rusku.

TECHNICKÉ MUZEUM 2.

Muzeum nákladních automobilů Tatra se nachází v Kopřivnici v prostorách bývalé slévárny Tatra, na jihozápadním okraji areálu automobilky.

V roce 2015 uzavřely Tatra a Moravskoslezký kraj novou dohodu o vytvoření nového muzea poté, co TMT odkoupilo desítky nákladních automobilů ze sbírky pana Jiřího Hlacha, která čítala i unikátní stroje (J. Hlach měl tehdy soukromé muzeum v pronajatých halách v Trhových Svinech, ale končila mu nájemní smlouva a desítkám unikátů hrozila zkáza). Projekt nového muzea zprvu počítal s přestěhováním celé sbírky osobních a nákladních automobilů z TMT do nového muzea, jenže prostorové podmínky by neumožnily zpřístupnit všechny exponáty. Proto bylo rozhodnuto administrativně i prostorově rozdělit sbírky na dvě části: uzavřenou kapitolu výroby osobních automobilů prezentovat ve stávajících prostorách TMT, pokračující výrobu nákladních a speciálních vozidel přemístit do nové budovy. Toto řešení umožnilo zpřístupnit a představit i rozměrné exponáty, po desítky let umístěné v depozitáři. Na vytvoření muzea se nakonec podílelo více subjektů: Moravskoslezský kraj, jeho příspěvková organizace Muzeum Novojičínska, firma TATRA TRUCKS a.s., město Kopřivnice a Regionální muzeum v Kopřivnici.

strana 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11